Vítám Maxe Viléma... :-)

V pondělí se narodil můj synovec Max Vilém a to si určitě zaslouží něco speciálního. 

 Před časem jsem si pořídila knihy od Paris Cutler z Planet Cake o zdobení dortů a cupcaků. Hned při prvním prohlídnutí jsem věděla, že cupcaky s miminkovskýma obličeji někdy musím udělat. Jen bylo potřeba počkat na vhodnou speciální příležitost. A tohle byla určitě ona.

Pár hodin zábavy u vyrábění a byly na světě, aby Maxíka přivítaly doma. Maxík je sice ještě moc neocení, ale doufám, že jeho moc unavený mamince udělaly radost. :-)

Cantuccini

Zcela neočekávaně jsem si teď dala takový italský víkend. Začalo to už ve čtvrtek, kdy se kolegyně vrátila z dovolené v Itálii a přivezla nám ochutnávky. Mňam, mňam, Dorot díky. :-) Páteční večer jsem strávila přípravou Tiramisu, v sobotu ho pořádala. No a dneska tu mám Cantuccini.

Původně jsem měla na pečení naplánované úplně něco jiného, ale včera při hovoru nad Tiramisu jsme se dostali na "takové výborné trvdé piškoty, taky dělané podle Itala" a že bych je prý mohla upéct. Večer mi mailem přišel odkaz a já zjistila, že je to něco, co jsem chtěla péct už na Vánoce, ale nějak na to nezbyl čas. Takže změna je život, původně naplánované pečení jsem o týden posunula a vrhla se na Cantuccini. 

Cantuccini jsou tvrdé piškoty plné oříšků podobné sucharům. Italové je namáčí do vína vin Santo, prý se chutě výborně doplňují. Někdy si to zajedu do Toskánska potvrdit. :-) I samotné jsou ale výborné, jen to chce dobré zuby. ;-)

Ráda bych na konec dodala, že k psaní popíjím vin Santo a Cantuccini do něj namáčím, ale mám tu jen domácí citronádu a piškoty jsou zabalené na zítřejší snídani.

Recept je jako Tiramisu podle Emanuela Ridiho.

Recept:
Ingredience:
2 vejce
250 g krupicového cukru
125 g loupaných mandlí
125 g neloupaných mandlí
125 g lískových oříšků
250 g hladké mouky
½ prášku do pečiva
citronová kůra

Postup:
Vejce vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou, přidáme mandle a ořechy, kypřící prášek a prosátou mouku. Ze směsi vypracujeme těsto, na plechu s pečícím papírem vytvoříme z těsta 2 stejné válečky a rozmáčkneme, tak aby byly vysoké cca 2 cm a široké 8-10 cm.

Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 25 minut.

Ještě za tepla nakrájíme na stejně široké proužky (později ztvrdnou a už se krájet nedají), necháme vystydnout.

Cantuccini vydrží hodně dlouho, třeba měsíc (pokud je někdo nesní dřív :-) ). Čím jsou starší, tím jsou tvrdší.

Tiramisu

Zrušený program na páteční večer, spousta mascarpone (co je potřeba spotřebovat) v lednici. Co z toho vznikne? No jasně, tiramisu. 

A když tiramisu tak podle Itala, pro recept jsem teda zaskočila na www.sitalemvkuchyni.cz (a samozřejmě v něm nic neměnila). Stačilo pár minut a už se to chladí v lednici. :-) Zítra uvidíme, jaké to bude.

Jen jsem zjistila, že na to nemám vhodně velkou nádobu, použila jsem větší a tu správnou si budu muset pořídit.

Recept:
Ingredience:
500g Mascarpone
5 lžic krupicového cukru
5 vajec
2 malé panáky Amaretta
šálek silné černé kávy
1 balení Savoiardi nebo cukrářských piškotů
kakao na posypání

Postup:
Vyšleháme žloutky s cukrem do pěny, z bílků vyšleháme sníh.
Do žloutků přidáme Mascarpone, dobře promícháme a nakonec pomalu vmícháme sníh.
Piškoty namáčíme do kávy smíchané s Amarettem, jen rychle, aby se nerozmáčely. Skládáme do formy – piškoty, krém, piškoty, krém a poslední vrstvu krému posypeme kakaem.
Necháme min 2 hodiny zatuhnout v lednici. 

Pařížský dort

Už hrozně dávno jsme se s kolegyní domluvily, že upeču dort na (jestli si dobře pamatuju) devadesátiny její babičky. Téma bylo Paříž. Říkala jsem si: "Paráda, vychází to na dny volna, to to krásně v pohodě upeču." Návrh dortu jsem měla celkem brzo a hrozně se těšila na jeho realizaci. Jenže, znáte to, realita je vždycky trochu jiná než plány.

Rodiče se rozhodli, že zrovna ten samý týden pojedou na dovolenou, a že bych jim mohla pohlídat psa. Naši bydlí v domku se zahradou, takže na hlídání se vždycky stěhuju k nim, v bytě by se Maxíkovi moc nelíbilo. No co, péct teda budu u nich. A tady přichází první jenže. Máma nemá pro pečení dortů vybavenou kuchyň, takže pěkně všechno sbalit a převézt. Probrala jsem všechny šuplíky, který v kuchyni mám, a vzala všechno, co by se jen trochu mohlo hodit. Byly toho dvě obrovský tašky.

S rodičema přišlo i druhé jenže. Měla jsem zafixováno, že se vrací až v neděli. Paráda, v sobotu dodělám dort, v neděli ráno ho předám a ještě stihnu uklidit. Ehm, ve čtvrtek mezi řečí při telefonátu s mámou zjistím, že se vrací už v sobotu. Takže do toho největšího bordelu při dokončování. Já se snažím dodělat dort, táta se snaží vybalit. No řekněte, kdo by se při tom nepohádal.

No a třetí jenže nachystalo počasí. Takový vedro! Kdo by to byl řek, že v červenci bude takovej hic ;-). Jestli jste v poslední době někdy nadávali na vedro, tak vězte, že u trouby a při práci s fondánem jsem nadávala násobně víc.

Takže nápad i plán byly výborný. Při realizaci to bylo peklo. A výsledek sice není ideální, ale v rámci možností je myslím celkem ucházející.

Lavor ganache

Dort Battenberg / Battenberg cake - The Daring Bakers Challenge

Červnová výzva byla sice zajímavá, ale úplně jsem si ji neužila. Po týdenním intenzivním pečení na Apetit piknik jsem v neděli pekla spíš z donucení. Slíbila jsem totiž, že upeču něco bráchovi k svátku. Na druhou stranu jsem aspoň mohla spojit výzvu a pečení k svátku. 

Tentokrát jsme připravovali něco mezi dortem a roládou - podlouhlý kostkovaný dort Battenberg. Nebudu se rozepisovat o historii a jen stručně, co to vlastně je. Jde o mandlový korpus, peče se ve dvou barvách, rozkrájí na 4 kvádry a meruňkovou marmeládou spojí tak, aby vytvořil šachovnici. Nakonec se pokryje marcipánem.

Pekla jsem ho na poslední chvíli, takže neměl vůbec čas se rozležet, řekla bych, že druhý den bude trochu šťavnatější (potvrdit to nemůžu, druhého dne se už nedožil :-) ). Ale i první den byl dobrý, kombinace mandle a marcipán je v naší rodině oblíbená, takže pro rodinou oslavu byl trochu malý a hned zmizel. 

Na závěr musím dodat, že na můj vkus je z přípravy dortu do správného tvaru dost odřezků, které se nepoužijí. Přišlo mi, že je to skoro polovina. Když jsem porovnávala podle fotek z výzvy, nepřišlo mi, že bych ořezávala nějak výrazně víc. Odřezky se samozřejmě taky snědly, ale už to není ono.

Mandy of What The Fruitcake?! came to our rescue last minute to present us with the Battenberg Cake challenge! She highlighted Mary Berry’s techniques and recipes to allow us to create this unique little cake with ease.

Recept:
Ingredience:
175 g másla
175 g cukru
175 g hladké mouky
3 velká vejce
65 g mletých mandlí
2,75 lžičky prášku do pečiva
0,5 lžičky soli
0,5 lžičky vanilkového extraktu
0,25 lžičky mandlového extraktu
Červené potravinové barvivo (použila jsem gelové barvy)
100 g meruňkové marmelády
225 g marcipánu

Postup:
Předehřejeme si troubu na 180°C

Vymažeme čtvercovou formu 20x20 cm. Z alobalu si vytvoříme příčku přes celou šířku formy (těsta se pečou najednou a je potřeba je takhle oddělit). Přes příčku a dno formy dáme pečící papír, máslo funguje jako lepidlo a pečící papír drží na místě.

V jedné míse smícháme suché ingredience. Následně je smícháme i s mokrýma a třeme, dokud nezískáme hladké těsto.

Polovinu těsta přendáme do jedné půlky připravené formy. Druhou půlku obarvíme barvivem a dáme do druhé. Obě části uhladíme a dáme péct do předehřáté trouby. Pečeme 25 - 30 minut, vyzkoušíme špejlí.

Necháme pár minut chladnout ve formě a pak vyklopíme a necháme volně vychladnout úplně.

Seřízneme (shora i po stranách), tak abychom měli co nejrovnější placky. Obě placky rozřízneme v půlce, takže nám vzniknou 4 kvádry. Pomocí propasírované marmelády spojíme kvádry k sobě, tak aby vytvořily šachovnici.

Vyválíme si marcipán na dostatečně velkou placku (raději jsem měřila). Korpus namažeme z jedné strany marmeládou, položíme na kraj marcipánu. Pomažeme i zbylé tři strany a zabalíme celé. Marcipán ořízneme a vyhladíme.

Seříznutím začistíme oba konce a máme hotovo.

Ohlédnutí za Apetit piknikem

Malé ohlédnutí za Apetit piknikem. Krátce - byl to neuvěřitelný masakr. :-)

I když jsem tušila, že tam bude hodně lidí, realita předčila všechna moje očekávání. Asi to bude znít divně, ale akce s tolika lidma normálně nemám moc ráda, tak jsem se bála, jak to zvládnu. Ale naopak z druhé strany stánku to bylo super. Vidět takový zájem o moje výrobky, bylo opravdu motivující. Nejkrásnější bylo, když se lidi vraceli, že jim chutnalo a chtěli další. Moc díky, opravdu to potěšilo a mám pocit, že to za tu námahu stálo. :-)

Moje obava, že by mi toho spousta zbyla, se celkem rychle rozplynula. Byl to fofr a od takových půl desátý do dvanácti vůbec nevím, co se kde dělo, jen jsem rychle pytlíkovala shortbready a scones a snažila se dopočítat ke správným cenám. Po dvanáctý se to sice trochu uklidnilo, ale to už jsem měla jen zbytky. A po jedný hodině jsem vyprodala úplně. Neskutečný.

A na závěr pár poučení pro nějaké příště:

1. Chce to alespoň dva lidi ve stánku. V největší špičce jsme tam naštěstí byly dvě, sama bych vůbec nestíhala doplňovat zboží. Marcelo, díky za pomoc. :-)
2. Chtělo by to větší osvětu, co to vůbec shortbread a scone je, a to předem, tak i v průběhu akce. V Česku ani jedno (ještě) není příliš známé a hodně lidí vůbec netuší, o co se jedná.
3. Mít sebou spoustu těžítek. Jakmile začal trochu foukat vítr, všechno se mi snažilo uletět. 
4. Chce to víc slaných verzí a jejich větší zásoby. Ty, co jsem měla, se rychle vyprodaly a lidi se po nich ptali.
5. Používat ceny, se kterýma se dobře počítá. Ze začátku mi počítání dělalo trošinku problém, ale zvykla jsem si a na konci už to celkem šlo. Zajímalo by mě, kolik jsem toho spočítala opravdu správně. :-) Jestli jsem někomu napočítala víc, tak se omlouvám, určitě to nebyl úmysl. A jestli jsem napočítala míň, pak dobře mi tak. :-)
6. Čokoládová poleva se v teple roztéká, jak překvapivé. :-) Takže připravovat jen věci, které se nepotahují čokoládou.
7. Pořídit si druhou troubu. No, tohle asi není úplně reálné, ale u shortbreadů byla brzda trouba a to jsem už pekla víc kousků najednou.
8. A samozřejmě to chce víc sortimentu. To bude taky těžký, tak aby to ještě zůstalo čerstvý.

Napadá vás ještě něco dalšího, co bych měla změnit? Mě určitě ještě časem něco napadne.

Peču na Apetit piknik...

Tohle jsem chtěla napsat už dávno, ale vzhledem k pracovnímu vytížení posledních týdnů, se to úplně nepovedlo. Nic to ale nemění na faktu, že na Apetit piknik opravdu peču. A to ne, že bych na piknik v sobotu nepřišla, naopak mě tam najdete za pultem jednoho stánku.

A co u mě budete moct ochutnat? Jednoduše - scones a shortbreads na různé způsoby.
Můj přípravný plán vypadá velmi ambiciózně, tak mi držte palce, ať ... (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo, ať to nezakřiknu) :-)

• se mi vše povede,
• všechno stihnu,
• nic nepřipálím,
• mě nezklame trouba,
• mám dost ingrediencí (snad jsem počítala při přípravě nákupního seznamu správně),
• nezblázním se z toho
• se vyspím bez nočních můr a ty, které jsem už měla, se nevyplní (prázdný stánek při zahájení pikniku, nepovedené pečivo, plný stánek na konci dne, zapomenuté všelijaké věci, atd.)
• ...

Malá ochutnávka na fotkách. Najdete na nich třeba pekanové shortbread cookies, shortbread s brusinkama a bílou čokoládou, kávový shortbread či scones v několika verzích (klasické, skvělé celozrnné s javorovým sirupem a vločkama nebo třeba čokoládové). Nechte se překvapit, jaké další verze připravím. 

Takže - doufám, že se s váma uvidím příští sobotu 23. 6. od 10 do 19 na Karlínském náměstí.